Tento článek pochází z časopisu Vmeste, což je časopis, který
sice vzniká na Slovensku, ale je určen místní ruské menšině. Krátce po
Topfestu mě kontaktovala jeho redaktorka Jevgenija Sulikova a prosila
mne, jestli by mohla použít některé z mých fotek a úryvků z článků. Také
chtěla, abych jí odpověděla na pár otázek. Výměnou za pomoc mi nedávno
poslala pdf verzi časopisu i s článkem. Tady máte jeho překlad.:)
Co
musí udělat lidé z rozdílných zemí, ale stejné jazykové rodiny, aby se
naladili na společnou komunikaci? Jednou z možností je zpěv. Cožpak si
ruské "pějte" (спойте, spojte) není podobné se slovenským spojenie?
Ruská skupina Slot utekla před moskevskými dešti do slovenského léta,
aby zazpívala na festivale Topfest v Piešťanech. Vystupovali tu už loni a
na konci koncertu měli pod pódiem pořádný dav. Tento rok byli očekáváni
a fanoušci se na ně připravovali: fanoušci z Česka přivezli plakáty,
jeden člověk dokonce vážil cestu přes Tichý oceán.
Igor: "To
bylo parádní - jeden Američan s úplně šedými vousy si nás přiletěl
poslechnout až z Chicaga. Chtěl přijet na Dobrofest do Moskvy, ale
nedostal vízum. Do Slovenska žádné vízum nepotřeboval. Bavili jsme se s
ním o našem anglickém albu Break The Code - zná ho naprosto perfektně, a
já se ho ptal, jak se mu líbí texty. Můžeme si říkat, co chceme, ale
nemusíme tolik ocenit politickou úpravu, smysl se může pozměnit. A
Američan prohlásil, že je všechno v nejlepším pořádku."
Druhý
den festivalu - pod modrým a bílým stanem rozehřívají publikum pozvaní
hosté, zářící slunce zahřívá beton a atrakce, čas od času zaduje
nečekaný poryv větru. Lidé s půllitry v rukách bloumají mezi stánky,
které nabízejí knihy, jídlo i oblečení. U stánků s pitím stojí fronty.
"Zaplať více než pět euro a zatoč si na kole štěstí." Zaznívají útržky
rozhovorů: loni to bylo lepší, proč nehraje hlavní stage (hlavní stage
musela ukončit provoz hned na začátku festivalu kvůli poškození při
bouřce).
Igor: "To byla taky zábava."
Daria: "Stála tam taková celá nešťastná..."
Igor: "Minulý rok tu takové stage byly dvě."
Daria:
"Pojistili se. V Rusku by pokračovali až do konce, koupali by se v
bahně nebo uhořeli, a tady je všechno takové solidní, slušné. Minulý rok
jsme na Topfestě zažili pořádný uragán!"
Ještě jedna
nepředvídatelná změna - koncert se musel o tři hodiny odložit. Skupina
vystoupí po legendárním Karlu Gottovi a před miláčky Čechoslováků,
Kabátem. Co když se na Slot lidi rozejdou?
- "Znáte už nějaké místní interprety?"
Všichni sborově: "Kabát! Rockeři z Česka, ale aby je člověk plně ocenil, musel by s jejich hudbou vyrůstat."
Nenápadné
dveře za prázdnou scénou. Tam se žurnalisti chtějí s kapelou Slot
seznámit. Už si byli prohlédnout festival a teď obědvají ve VIP staně.
Čekáme. Zástupci ruského velvyslanectví, fotografové, kameraman, slečna s
kšiltovkou na hlavě a mikrofonem v ruce - oficiální reportérka
Topfestu. Redaktorka žurnálu Slovenka říká, že je na festivalu poprvé,
poslouchá jinou hudbu, ale materiál o ruské kapele je její vlastní
iniciativa. "Kdo je tu na Slot?" ozývá se. 'Nořím' se do stanu. "Rychle,
rychle, rychle!" slyším, "Proč?" ptám se. Ukazuje se, že ve stanu je
Karel Gott.
Slot jsou pozitivně naladění, líbí se jim
slovenská slovíčka a fanouškům přejí, aby se častěji odpoutali od svých
telefonů a žili více v realitě.
Fanoušci Karla Gotta telefony z
rukou nepustili - nad hlavami se nám vznášely stovky "Gottů" a další
dva velcí zpívali na obrazovkách před zakrytou stagí. Místní novináři o
tom budou psát následovně - král evropské pop scény na festivalech
nevystupuje, výjimku udělal pouze v roce 2013 a teď! Čtyřicet minut
hrají ty nejlepší hity a Kája (tak mu s až rodinnou láskou říkají Češi a
Slováci) je plný energie. Lidé si vyžádají tři přídavky a nakonec
maestrovi sami zazpívají. Gott se dlouho uklání a nakonec odchází. Ze
stanu se řítí živá vlna, mladí i staří. Před pódiem je prázdno a další
mají vystoupit Slot.
Igor: "I my jsme si byli Karla poslechnout. Stáli jsme hodně vzadu, protože všude bylo plno lidí."
Najednou
se objevil červený záblesk, ozval se silný hlas Nookie i Igorův rap,
začalo se skákat. Do davu letí Boj, Močit Kak Chočet a 2 Vojny. Dvě
fanynky nestíhají roztáhnout plakát s prosbou, aby Slot zahráli Tuda Gde
Nebo, skupina je předbíhá. Nad hlavami fanoušků vlaje ruská vlajka i
logo Slot, v prvních řadách stojí fanoušek z Chicaga i skupina fanoušků z
Čech, zadní tribuna je plná - je vidět, že lidi přišli právě kvůli
Slot. Ruce přátelsky letí do vzduchu. Igor se anglicky ptá publika:
"Bude asi lepší, když budu mluvit rusky, ok?" Následně vypuká chaos,
skupina přemlouvá lidi, aby vytvořili circle pit a střední sekce ochotně
poslechne. V další okamžik jsou zase všichni vyzváni, aby se posadili.
Zhruba polovina lidí poslechne, zbytek se pohupuje na místě. Igor se
svěřuje, že se mu před koncertem podařilo vyfotit s Karlem Gottem, a
těší se, až otci řekne, kdo mu na tomhle koncertě předskakoval. Z
publika se ozývá výkřik: "Respekt!" Je vidět, že komunikace byla
navázána.
Setkala jsem se s nimi po koncertě v hospodě. Je 11
hodin ráno a všichni jsou už vzhůru. Daša mi ukazuje fotku totálně
zabláceného člověka: "Takové fanoušky máme v Rusku. Zkrátka začalo pršet
a byla tam odkrytá hlína. Slováci jsou mnohem kultivovanější."
- "Vnímáte oproti loňsku nějaký rozdíl?"
Daša: "Přišlo mnohem více lidí, kteří nás už znali. Bylo vidět, že se něco změnilo, že jsme loni zaseli semínko."
Igor:
"Je vážně škoda, že nám před koncertem řekli, ať mluvíme jenom rusky.
Po vystoupení jsme si povídali s místními slečnami a chlapci, a pro ně
je ruština neprobádaný les. Měli jsme zpívat anglicky."
Daša:
"Prezentovali nás tady jako suvenýr z Ruska, proto nás i prosili, ať
zpíváme rusky. Ale přišlo mi, že na naši řeč reagovali lidi lépe."
Anna
Kvášová (česká fanynka, která od roku 2008 vede o Slot blog a se kterou
jsme se spojili po e-mailu): "Povídali jsme si s Igorem a shodli jsme
se, že anglicky rozumíme lépe. Docela ho to rozhodilo. Ale anglicky by
určitě zpívat neměli. Z mých známých nikdo není fanoušek jejich
anglického alba."
- "Slovensko je druhá evropská země, ve
které vystupujeme (nepočítáme země bývalého sovětského svazu). Ještě
jste hráli v Holandsku, že?"
Igor: "Tam to bylo hodně vtipné."
Daša:
"Přijeli lidi ze sousedních států, kteří se nikdy neučili rusky, ale
znali náš jazyk a byli našimi fanoušky, sledovali nás na youtube. Tehdy
jsme zrovna vydali anglickou desku, zpívali jsme anglicky, a když jsme
dali mikrofon do publika, lidé si s námi zpívali rusky."
- "Je
zajímavé, že se na vaše vystoupení přišli podívat místní. Když přijedou
představitelé ruského mainstreamu, je pravidlem, že na ně přijdou
hlavně krajani."
Daša: "Je to taková zásilka drogy."
Igor: "Lidé je tady nemůžou ocenit, ale my jsme skupina vzešlá z internetu, která nemá podporu v PR a masmédiích."
- "Kdyby vám například řekli, abyste vystoupili s Pugačevou, co byste odpověděli?"
Igor:
"Tahle mince má dvě strany - na jednu stranu chápeš, že náš cíl je hrát
naši hudbu, na druhou stranu je tu mohutný zdroj informací. Na ní není
nic špatného, je to skvělá paní, dříve to byla opravdu dračice, skoro až
rockerka, řekl bych."
- "Dá se spojit vystoupení za hranicemi s dovolenou?"
Daša: "Teď ano, domluvili jsme se, že si jeden den odpočineme v Piešťanech a pak pojedeme na týden do Prahy."
- "A minulý rok?"
Daša: "To jsme se pár dní toulali po Bratislavě a Vídni. Igor a jeho slečna stihli i Budapešť."
Igor: "Bratislava je sympatické město, doslova tě pohltí během pár hodin."
Daša:
"Bratislava se mi líbila víc než Vídeň. Chápu, že Vídeň je jako muzeum.
Ale nikdo tam nebyl, potkali jsme možná tak jednoho důchodce. V
Bratislavě hraje jazz, všude je spousta mladých, klokotá život. Na městě
pro mě není důležitá architektura, ale jak to tam žije."
Igor: "Já mám radši tu architekturu, ale je pravda, že Vídeň je jedna velká zakonzervovaná historie."
Daša:
"Piešťany jsou ve srovnání s Vídní hlavní město. Už podruhé za sebou
jsme tu navštívili jeden skvělý bar. Minule to tam hodně žilo, seznámili
jsme se tam s jedním Srbem, uměl nádherně zpívat. Minulou noc jsme se
tam vrátili - a oni si nás pamatovali!"
Žádné komentáře:
Okomentovat