Koncert v Petrohradě 2016 očima fanouška

Tohle jsem skutečně neplánovala, je to jenom milá shoda náhod. Tento týden se mi ozval český fanoušek Honza, který se před rokem zúčastnil koncertu Slot v Petrohradě. Nabídl se, že mi pošle nejenom report z koncertu, ale i fotky a video - a já jsem samozřejmě ráda souhlasila. Takže pár dní po Basových zážitcích jsou tu zážitky jiné, a určitě stejně skvělé.:)

Slot koncert 19.03.2016

Představení alba Septima, St. Petěrburg, klub Zal Ožidanija (Clubzal)... Velký sen, velké plánování a toho času narůstající nervozita.

Vlastně už jsem zapomněl, jak moc člověk s blížícím se termínem blázní. Mám pas, mám neprošlý pas? Přijdou víza včas? Poletí letadlo, najdeme koncert, budou tam? Ale pak se stane, že letadlo sedá v Petěrburgu, úředník konečně po dlouhých minutách dokouká do dokladů a mávne, a jeden nadšenej fanoušek ví, že na klíčové místo na světě už by případně došel pěšky.

A tak se stalo, že s jednou dobrou kamarádkou (navezenou do Slotů relativně nedávno) vstáváme 19. března ve městě a v den velkého sólového koncertu Slotů. Ve chvíli, kdy jsme uviděli na "Clubzalu" plakát s magickým slovem a taky už asi 3 hodiny před otvíračkou houf obléhající dveře, změnilo se šimrání v břiše na nutkání poskakovat.

Osobně mám v podobných situacích vlastně trochu strach ze zklamání, protože očekávání jsou vysoká, investice taky, zato já jsem takový "vnitřní kritik" a opravdu máloco mi přeruší přemýšlení typu je to dobré, není to dobré...

Sedmé album jsem neměl ještě úplně "najeté". Dlouho mi trvá něž nějaká nová skladba vyšoupne starší zamilovanou. Říkám si, co je to za nápad jít na představení nového alba, když půlku vlastně ani neznám.

To už ale otvírají dveře do sálu. Moc hezký, clubzal působí při vlezu tak nějak dřevěně, divadelně. Když nám odkývali lístky a zahlédl jsem stánek s tričkama a CD, už se mnou nebyla moc řeč. Dokoupil jsem Septimu a tílečko Močit kak Chočet kamarádce a postavil se před z třetiny zaplněný sál. Zhruba v osm. S díky jsme odmítli tequila-slečnu s "kdyžtak potom", přece jen nějaké to pivo už jsme měli a s houstnoucím davem se posunovali dopředu.

Devět něco... Docela bez varování Reinkarnacija. Nástup kapely završený nástupem bosé Nookie v novým černým kompletu s dlouhou sukní. My tak tři metry od pódia.I teď, když to píšu, se mi samovolně dělá na tváři úsměv a asi trochu rudnu. Reinkarnacija a Doska stačily na nefalšovaný rauš. A taky na získání dojmu, že tohle "je" opravdu… Opravdu ve smyslu úplně totální věrohodnosti všech v čele s Nookie. Prostě působí jako malá holka puštěná z řetězu po roce zaracha. A ten zvuk! Né, že by to bylo potichu, to opravdu ne, ale prostě když se to udělá pořádně (taky zvukař měl snad hektarový pult), je to sakra znát. A patrně i ve smyslu, jak se slyší "oni". Znám videa z koncertů, spíše starších, kde Cache i Nookie museli tak nějak hrát na charizma, protože to umělo tahat dost za uši. V Clubzalu bez jakékoli nadsázky byli oba dokonalí. Viz sestřih posbíraný z různých zdrojů.

Prvních pár písniček člověk jen visí očima, přiznejme si, na Nookie (i když osobně uctívam IDho vizáž a pevný postoj s nohou na repráku a kytarou svisle), pak teprv lehce vnímá okolí. Sál byl plný, ale né přecpaný, tipnu 300 lidí. Později šlo, né úplně lehce, ale šlo dojít pro pití "víceméně po podlaze". Uprostřed sálu se tvořilo kolečko pogistů. Zpravidla hoši, co se řekněme rytmicky pošťuchují a občas některý odstředivou silou ulétne do stabilního davu, milé zpestření. Co mě v souvislosti s tím docela překvapilo, je taková celková vlídnost tamních fandů, všech bez výjimky. Nějaké "kanady" nebo "metal-kožené" oblečení tam není vůbec běžné, ani nevím, jestli jsem někoho takového viděl. Přesto někteří "hoši", řekněme, budí respekt. A v davu při skákání a protlačování se prostě přihodí, že si lidi šlapou po nohách a šťouchají, ale nezaregistroval jsem jediný nepříjemný výraz, už vůbec ne schválnost, nic. V Čechách by to asi člověk až tak nesledoval, ale přece jen v Rusku je jeden ostražitější, prostě nechce problémy... Plané strachy.

K mému překvapení jako další z úvodních dali mou oblíbenou Lego, taky Močit Kak Chočet a to byl konec jakékoli kontroly. A to jsem netušil, že se chystá Boj a hlavně Polja a taky Nazad neboli Ctrl-Z. Při posledně jmenované úplně skokem zmizely mé obavy ohledně lehké neznalosti Septimy. Nevadí to, naopak. Je úplně vidět, jak to komplet Slot baví, že má nové skladby a chtějí je ukázat opravdu naplno. Neskutečné.

Moment, kdy jsem zjistil, že koncert má ještě úplně jiný rozměr než prostá byť dokonalá hudební show, byli Krugi na Vode a Strach i Agresija. Slíbil jsem si, že obrat "nelze popsat slovy" použiji jen jednou. Tady je to správné místo. Krugi uklidnili i pogující jádro a všem bylo nejspíš úplně jedno, že ji Nookie zazpívala naprosto dokonale (dokonale je slabé slovo), byla to fakt modlitba. A Nookie... snad až Darji... pokorné Spasiba na konci jenom dokázalo, že je v této skladbě víc i pro ni. Strach i Agresija je zas o něčem jiném, ale atmosféra zůstala nepředstavitelná. Nevím, jestli lidé tam měli v myslích sestřelené letadlo nebo něco úplně jiného, ale když refrén zpívaly děti (asi 15 dětí na ramenou rodičů, nebo nevím koho v zadní části sálu) s maskami televizí na hlavách, běhal mi mráz po zádech. Je v tom takový úplně jiný typ vzdoru něž tady známá kombinace zoufalství a právě agrese při medializování násilí. Lehce bokem: tady je myslím problém mnohé západní (minimálně) hudby - už se nedokáže zbavit cynismu a parodie a proto nemá sílu.

Celá tato pasáž se zvrátila v "ještě jiný level pařby" dalšími skladbami (celý playlist je na obrázku). S třešničkou Old School, kdy nám Nookie skočila do hlediště (skoro na nás). Je fascinující, jak celá kapela přesvědčí diváky, že právě tento koncert a tato chvíle je naprosto jedinečná i pro ně. Jo, myslím, že to tak opravdu bylo. Jako by snad věděli, že tam jsou návštěvníci i z "takové" dálky". (Uvozovky jsou potřeba, protože cesta Plzeň-Petěrburg asi není ve srovnání se šňůrou po Rusku až tak světoborná.)

Vyjma intimních a rodinných zážitků jsem podobný pocit jako na koncertě Slot zažil jen jedenkrát. Jako fanda letectví, při sledování startu Concordu na vlastní oči v Anglii. Závěrečné Platno a 2 Vojny, to už bylo jako když dáte chilli papričku až po jídle. Ostřejší jádro si dopřálo na závěr ještě nějakou tu světlici a bylo to. 28 skladeb a ten výběr! Děkovačka byla úžasná, Nookie v improvizovaném šátku z nějaké vlajky od diváků a mně se trochu podlamovala kolena. Nookie je fantastická, její položení se do písničky a následný pokorný a nepodlézavý projev při průpovídkách "mezi" úplně fyzicky hřeje. Pravda, trvalo mi (asi 4 sekundy) než jsem pochopil, že Cacheova čepička s rovným kšiltem je holt nepostradatelná a musím říct byl taky úplně perfektní a absolutně nepostradatelný leader koncetu. Když jsme vylezli ven (úplně mokrý a po panáčku tequily - slečna opravdu počkala), uvědomil jsem si, že ač jsem kuřák, za celé intenzivní zhruba čtyři hoďky jsem si nevzpomněl na cigaretku. Ani jednou. Další den jsem zjistil, že nemohu mluvit (rád si na koncertu "zpívám") a taky, že svět už nebude nikdy jako předtím.

Vím, že je vyprávění hódně plné superlativů. A stejně je to málo. Nejsem nekritický. Absolvoval jsem dříve ještě jeden koncert Slot, též v Petěrbugu - prosincový festival rock-jolka, kde hráli jako třetí kapela a bylo to taky úžasné, ale nebyl to tak překvapivě hluboký zážitek jako sólový koncert při uvedení alba. A myslím, že taky pomáhá "Clubzal" lokace, protože když je perfektně vyladěná technika - zapomene se na ní a dějí se podstatnější věci.

Též vím, že je reportík maličko machrování a ne každý má možnost se do Ruska na Slot vydat. Nebral bych to tak. Myslím, že je dobré, že existuje pro "začínající" fanoušky takový cíl. A já vím, že to není jen něco vysněného, že to existuje. A taky… chacha, já tam byl, byl, byl...

Navíc, má zkušenost je, že takový výlet (myslím konkrétně Petěrburg) je naprosto bezpečný - včetně koncertu - a při včasném plánování a jen jedné noci tam, jde mluvit o částce řekněme 8000,- včetně víza. Je na každým, za co takovou sumu dá. A ještě pro představu, za CD chtějí 350 rublů, tričko 1000/1500, pivo na koncertě 200 (1kč = 3rubly víceméně).

Dodatek: na blogu je několik článků ohledně pozice Nookie a Cache ve skupině. Měl jsem v úmyslu se k tomu také speciálně vyjádřit, ale jak mi psaní koncert připomnělo, nějak to úplně ztratilo smysl. Slot by nebyl bez Nookie, Nookie by nebyla bez Slotů. (Ale co si budem povídat, těšil jsem se hlavně na ní.)

Dík za čtení, dobrý poslech. Honza.