Únorová neděle v klubu Studia byla žhavá. Večer 10. února to v něm
rozbalila skupina Slot - zkušení matadoři ruské alternativní scény. Živá
energie, procítěný vokál a pohazování hlavou strhlo fanoušky, kteří na
své oblíbence čekali od prosince (koncert musel být o dva měsíce
odložen). Čekání jim muzikanti vynahradili autogramiádou před koncertem a
také pořádně odvázaným vystoupením. O rapu, vztazích s Lepsem a dojmech
z uplynulého koncertu se rozpovídali Cache a Nookie.
Osmé album 200 kVt se od těch předešlých viditelně liší ve stylu i dynamičnosti. Je to náhoda nebo záměr?
Nookie:
Určitý upgrade byl v některých ohledech zapotřebí, přidat na koncertním
drajvu, "zahrát" na nervy, být zdravě agresivní. Plus osvěžit náš zvuk
smícháním různých stylů.
V textech
některých vašich písní, konkrétně těch nových, je zjevná politická
ironie. V souvislosti s tím se nabízí otázka: zajímá vás politika?
Sledujete, co se v současnosti v naší zemi děje?
Cache: Já si televizi pouštím k jídlu, když na Match TV není nic zajímavého, přepnu to na RBK (zpravodajský kanál). Tam je všechna moje politika, tam je celá moje země...
Jaký je průměrný věk fanoušků Slot? Jsou noví fanoušci většinou školáci a studenti, nebo spíš zralí lidé?
Cache: Všechno jsou to zralí školáci a studenti!
Jsou pro vás ve vaší hudbě důležitější texty, vokály nebo instrumenty?
Cache:
Všechny složky je potřeba poskládat do určitého celku. Jedno bez
druhého nemá smysl a tyto kategorie spolu nemůžou soupeřit.
Když srovnáte vaše současné koncerty s těmi, dejme tomu, z roku 2007, jak se od sebe liší, co se týče atmosféry a posluchačů?
Nookie: Tehdy ještě telefon nebyl součástí těla, víc se pařilo.
Vzpomínáte si, který koncert byl ten nejstrašnější za dobu fungování Slot?
Nookie:
Takový byl v Muravljenku, to je malé městečko v Jamalo-Něneckém
autonomním okruhu. Hrozný byl kvůli povětrnostním podmínkám: teplota
kolem nuly, vlezlý mokrý vítr a vystoupení na ulici v rámci festivalu.
Strašné to taky bylo na konferenci na festivalu Našestvije. Vystoupení
před neosobními objektivy, protože v místnosti s námi byli jenom
fotografové - to je moje noční můra. Nenávidím už jenom, když si lidé
zaznamenávají koncerty na telefony, a tam nikdo nedělal nic jiného. A já
se musela, jak Margarita od Bulgakova, na všechny ty temné síly tvářit
příjemně.
Jste ještě v kontaktu s Grigorijem Lepsem, nebo se po skončení Hlasu vaše cesty rozešly?
Nookie:
Dovoluje nám si u něj ve studiu nahrávat bicí, takže tehdy se i
scházíme. A potkáváme se i u foniatra. Tvrdí mi, že je potřeba na
koncertech hrát s playbackem a šetřit se. Tak se na něj vždycky mračím.
V čem se liší fanoušci Slot od fanoušků formace Nookie?
Nookie:
Těžko říct. Místy jako by fanoušci Nookie byli inteligentnější, místy
jako by se spíš nechali odradit. Ale je to samozřejmě různé, nedá se
nakreslit nějaká čára, která by oddělovala fanoušky obou skupin.
Na jakých projektech v současnosti pracuješ? Ještě se zabýváš zvukem k pohádkám?
Nookie:
Zvukem k pohádkám se zabývají herci, já jen píšu hudbu. Nicméně v
současnosti já a ID skládáme hudbu pro začátek a konec Univerziády,
která se bude konat v březnu v Krasnojarsku. Dále pracuju na soundtracku
k celovečernímu animovanému filmu Kostěj - pravdivá historie.
Jak se stavíte ke kultu rapové hudby, která momentálně v popularitě vyhrává u mládeže?
Nookie: Já se k ní stavím pozitivně, moc se mi líbí Husky. Ale celkově se mi zdá, že tenhle žánr už řekl všechno, co říct mohl.
Objevujete rádi neznámé skupiny?
Cache: Když se objeví nějaké, které jsou fakt dobré, tak moc rád. Nemáte nějaké tipy?
Jakou hudbu jste nejčastěji poslouchali v uplynulém měsíci?
Nookie: Fever 333, Fidlar, Marmozets, soundtracky od Johna Williamse.
Jak moc je vysilující nahrávání nového alba nebo dlouhé koncertování? Kde berete síly na tak dlouhé turné, jako je to aktuální?
Nookie: V lednu jsem letěla na Srí Lanku. A je potřeba sportovat, abych měla na pódiu dost sil.
Co vás čeká v nejbližší době?
Cache: Anglické verze některých písní z osmého alba.
Žádné komentáře:
Okomentovat