Minulé album 200 kVt dost lidí vyděsilo, a co se mého názoru týče, tak právem - je na něm několik písniček, které se mi fakt líbí, ale celé ho poslouchat nemůžu, ke konci už se z jeho zvuku pokaždé cítím hrozně vyčerpaná (říká někdo, kdo jinak poslouchá industrial a s elektronickým zvukem je super kámoš). První věc, ve které mi tak Instinkt Vyživanija udělal velkou radost, je posun v poslouchatelnosti - pořád je to na dřívější poměry Slot velmi elektronické album, ale juuuuj, poslouchá se to mnohem lépe!
Další věc, která je také hned po prvním poslechu patrná, je, že album krásně drží pohromadě - hudebně i textově. Písničky hezky přirozeně plynou jedna po druhé, ale přitom má každá něco, kvůli čemu si jí zapamatujete a odlišíte od ostatních. Titulní Instinkt Vyživanija už se nám před nějakou dobou představil, a je to pěkný, hymnický otvírák, který zjednodušeně představí, co od zbytku alba čekat. Následuje hodně skákavá Norma, u které věřím, že naživo to bude pořádná pecka. 17 let také není špatný song, ale jelikož je vmáčknutý mezi Normu a podle mě vůbec nejlepší píseň na albu, Černuchu, tak má trochu ztíženou pozici. Za slabý moment bych ho ale neoznačila (to si schovám na později :)). Následuje už v podstatě stará známá Moskva, která, musím říct, mi v kontextu alba zní mnohem lépe než jako samostatný singl - i když to pořád není úplně můj šálek čaje. Po Černuše zkrátka sedí jako zadek na hrnec. Za ní je skladba, která mě svým názvem vrátila do dob alba 4ever a asi nejvíc jsem se jí obávala - Joker a Harley Quinn. Abych tenhle myšlenkový pochod vysvětlila - na 4ever se nachází Vampirskaja, která vznikla hlavně proto, že v době vydání alba všichni žrali Stmívání. Píseň to je spíš průměrná a postupující roky jí navíc dost ublížily, dneska už prostě vyznívá... Trochu divně. Joker a Harley Quinn mají slibně nakročeno, aby se jim tohle nestalo, tak jim držme palce.:) (Plus Nookie hlas tu má místy opravdu nádhernou polohu!) OBEY je zjevení, nejen proto, že je v angličtině, ale i tím, jak Slot sedí - a pak, že to anglicky nepůjde! :D Pokud by Slot chtěli své cizojazyčné tendence oživit, mohla by tohle být cesta - nepřekládat, ale prostě rovnou nový materiál v angličtině napsat. Po OBEY už přichází zlom - Big Bang je první článek, který bych si dovolila nazvat slabším, ještě to ale zachrání skvělý, energií našlapaný singl Stadija Gněva. Pak ale přijde Apokalipsis a to nejhorší na konec. Poslední píseň na albu se u Slot obvykle něčím trochu vymyká, je jiná, experimentální nebo zkrátka zvláštní. Ale když si vyjmenujeme aspoň některé z nich - Tik, Risunok, Platno, Vselennaja, to jsou všechno dobré kousky, u některých bych neváhala použít slovo skvělé. Apokalipsis je... Meh. Naštěstí ale ne natolik, aby mi dojem z alba zkazil.
Zmínila jsem textovou stránku. Netroufnu si jí zatím zanalyzovat nějak extra do hloubky (nemám k dispozici přepis textů, soudím tedy jenom podle toho, co slyším), ale na albu se střídají všechna témata, co byste od Slot čekali - popkulturní narážky, hraní si se slovy, angažované texty, obracející se k domovině, lehce filozofické úvahy, umírněná pankáčská nasranost. Co naopak naštěstí chybí, je jakákoliv toporná agitka nebo vyřvávání nicneříkajících hesel.
Kdybych se měla uchýlit k číselnému hodnocení, tak pro zatím by to ode mě bylo sedm z deseti, ale myslím, že na soudy tohohle typu je ještě brzo. Uvidíme, jak Instinkt Vyživanija časem uzraje. Start má zatím dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat