Slot pro soyuz.ru: "Sami sobě jsme rappeři i rockeři" (prosinec 2017)

Tohle je prý poslední rozhovor, který Slot v tomto roce poskytují. Čeká je zakončení letošní koncertní šňůry a zasloužený oddych přes Nový rok (v Rusku se většinou slaví podle nejstarší tradice Nový rok nebo pravoslavné Vánoce 6. a 7. ledna). Na otázky odpovídali Nookie a Cache, přeju příjemné počtení.:)

Oslavujete deset let od vydání alba Triniti - má tato nahrávka pro vás nějakou zvláštní hodnotu, nebo oslavujete výročí každého alba? V čem je toto album tak zásadní?

Nookie: Sami nevíme, prostě se to tak seběhlo. Omluvte ten patos, ale to album přineslo Slot slávu.

Je to první album, kde jsi byla jako plnohodnotná vokalistka?

Cache: Nookie se tehdy účastnila nejen jako interpret, ale i jako tvůrce - právě tehdy se u nás utvořilo jádro tří tvůrčích osobností. Stalo se to právě při nahrávání Triniti.

Máte v repertoáru nějakou píseň, kterou na koncertě nikdy hrát nebudete?

Cache: Ano, píseň Anime - ta je první na seznamu.

Nookie: Já bych ho trochu rozšířila. Po Triniti následovalo album Forever, a když mám být upřímná, je hodně nesrozumitelné, "na vodě". Zdá se mi, že jsme byli hodně unavení po dlouhém turné s úspěšným předcházejícím albem a nějak nám to nesedlo. Místy mám vzpomínky na tu dobu zahalené v mlze - nevím, na co jsme tehdy mysleli, co jsme tehdy chtěli.

Cache: Naše tíhnutí k rozmanitosti nás přivedlo do slepé uličky.

Takže oslav jubilea se tohle album nedočká?

Cache: Jsou na něm dobré tracky, ale celé ho hrát nebudeme.

Nookie: Dobrá alba jsme oslavili a v téhle tradici budeme pokračovat zase až po nějaké době, ale zase to nechci zakřiknout, čas ukáže. 2 Vojny bylo skvělé album a Triniti je nejznámější.

Cache: Možná bychom je mohli nazvat našimi hlavními, převratnými alby, a které z nich je lepší - o tom se můžeme dohadovat.

Vaše zatím poslední deska vyšla v roce 2016. Vyjde někdy v dohledné době další, a pokud ano, tak kdy a jak se bude jmenovat?

Nookie: Snažíme se mezi alby mít rozestupy kolem dvou let, takže v souladu s tím se v roce 2018 pustíme do práce. Sami ještě neznáme podrobnosti, máme nějaké nápady, ale teprve je potřeba je zhmotnit.

Bývaly doby, kdy Slot vydával alba každý rok. Na čem v současné době závisí periodicita nahrávání desek? Je to teď těžké, psát nová alba?

Cache: Náš cenzus byl vždy jedno album za dva roky. Teď máme jubileum a sólové projekty, takže se interval pravděpodobně poprvé protáhne, snad jenom na tři roky.

Často dostáváte žádosti na nahrání soundtracků. Je nějaký film, ať už starší nebo novější, ke kterému byste chtěli složit hudbu?

Cache: Rád bych napsal hudbu k filmu, který má i tak dobrý soundtrack. Například Jarmush natočil film Přežijí pouze milenci, který má nádherný soundtrack, tak k němu by šlo napsat ještě další hudbu.

Nookie: Nový Bladerunner má velmi nevýrazný soundtrack, chtělo by to složit nový.

Plánujete spolupráci s nějakým ruským rapperem nebo rockerem?

Cache: Sami sobě jsme rappeři nebo rockeři. Občas s někým spolupracujeme, ale ne se všemi a ne vždycky. Nedávno jsme chtěli něco nahrát se Stigmaty, ale nepodařilo nám se dohodnout.

Poslední dobou se objevuje názor, že na současné scéně zaujali rappeři místo rockerů-hrdinů. Souhlasíte s tím, tím spíš, že jste na obou stranách barikády?

Cache: Nemůžete nás označit za rappery, máme v sobě příměs hip hopu, přednes a tak, ale to není rap. Nedokážu si poslechnout ani jedno rapové album, jsou pro mě tak nezajímavá, až mě to dusí.

Jakou hudbu tedy posloucháte?

Nookie: Rocková kultura není veřejnosti moc dobře dostupná, rapová kultura je na tom mnohem lépe, od TV stanice, ze které rappeři vyštípali rockery, po přítomnost v médiích. Jaká rocková hudba se u nás prezentuje široké veřejnosti? Jenom ta na Naše Radio. Upřímně, nechci mít nic společného s těmi rockery-hrdiny, kteří se hrají na Naše Radio - jsou to většinou alkoholici a nešťastníci. Rappeři mají víc aktivní postoj k životu, tedy aspoň tak rozumím lidem, kteří rap poslouchají.

A jsou nějaké rockové skupiny, které se ti líbí?

Nookie: Z mladých pankáčů se mi líbí Good Times - ti mají budoucnost, také se mi líbí skupina Pornofilmy. 7000$ jsou staří, ale dobří, a zároveň se stále vyvíjejí.

Je ve vašem okolí někdo, jehož názoru si vážíte při skládání písní, nahrávání alb, někdo, s kým se radíte?

Cache: Slot mají pět členů, kterým můžeme ukázat naši tvorbu. A pak je u nás ještě producent Kirill Nemoljajev, se kterým spolupracujeme od alba Triniti, ten je pro nás poslední instance, když se mezi sebou nemůžeme dohodnout.

Nookie, změnilo se ve tvém životě něco po soutěži Hlas, byla to užitečná zkušenost? Je to cesta, kterou by se undergroundoví muzikanti měli vydat?

Nookie: Je to silně individuální. Je tam hodně cizorodá atmosféra a není obvyklé provokovat. Kolem a kolem to bylo prospěšné, v mém případě to přineslo mnoho pozitiv.

Začali na koncerty chodit noví lidé z řad těch, kteří tě viděli v televizi, nebo publikum zůstalo víceméně stejné?

Nookie: V drtivé většině to byli lidé, kterým se v mládí líbil rock, radovali se, chodili na rockové koncerty, potom měli svatbu a usadili se doma. A pak si připomněli mě - nějak je to nabudilo a oni znovu přišli na koncert.

Ve vaší skupině se vystřídalo mnoho muzikantů. Jste s nimi v kontaktu, sledujete jejich tvorbu?

Cache: Večírky jsou stále stejné, pravidelně je potkáváme. Ne všichni hrají, ne všichni se zabývají hudbou. Pár příkladů - Den hraje v Plane Lomonosova, Proff hraje na bicí v Anakondaz.

Cachi, tvé hudební začátky sahají k tvrdé hudbě. Nepřeješ si vrátit se k nim a mít metalovou kapelu?

Cache: Před několika lety jsme si s bývalými kolegy z End Zone Olegem Mišinem a Olegem Dronovem pokecali, a víc jsme nestihli. Máme materiál, který jsme nikdy nevydali, ale na to nemáme ani jeden teď čas.

Povězte nám něco o vašich zahraničních koncertech, liší se od koncertů v Rusku? Stalo se tam něco zvláštního, neobvyklého, něco, co by se u nás nestalo?

Cache: Všechno je stejné, akorát organizace je lepší a technická úroveň vyšší. Jako zvláštní zážitek můžeme zmínit náš koncert v Holandsku, který se odehrál před vydáním našeho anglického alba Break the Code. Kromě místních přijeli lidé ze Švédska, Německa, Belgie a dalších států, a i když rusky neuměli, znali naše texty, ale... My jsme zpívali anglicky a oni anglické texty ještě neslyšeli, a tak jsme se úplně nepotkávali.

Měl by muzikant být politický a mít v sobě nějaký protest, nebo se má tvorba od politiky a sociálních témat držet dál? Nechtěli byste nahrát ostře sociální album, jako třeba Louna a Pornofilmy?

Cache: Kdo chce, tak tak hraje. Nikdo není nikomu ničím povinen, a přitom je to jak s Jevgenijem Jevtušenkem - také máme nějaké tvůrčí ohraničení, jak kdyby se u nás o ničem jiném zpívat nemohlo a všichni skončí u sociálních témat. Jsou mnohem zajímavější témata ke sledování, ve kterých autor může být kompetentnější, ostřejší a individuálnější, než jen v otázkách politiky. Pravdivých informací o politických procesech a reáliích je v dostupných zdrojích málo, a lidé často píší o něčem, o čem sami nic nevědí, i když si myslí, že vědí. Trochu jsem si na tohle upravil Sokrata: "Aspoň vím, že nevím. Ostatní nevědí ani to." A tyhle dvě skupiny bych nestavil vedle sebe - mají různou úroveň poezie, v jednom případě je velmi dobrá, v druhém případě schází a na posluchače se valí jen toporná agitka. Takové album nechceme nahrát. Je potřeba si všimnout, že u nás jsou také skladby zabývající se sociální tematikou, i když je nestavíme na odiv, teda skoro ne. Máme skladbu Breivik Show - co se vám na tom nezdá? To se nehodí pro naši zemi? To už nám musíte prominout, ne vždy ta naše země vzbuzuje zájem u svých vlastních občanů, co se tvůrčí činnosti týče. Ještě můžeme zmínit skladby Russkaja Duša, Strach i Agressija, Platno, Verju / Ne Verju... A to jsem vyjmenoval jenom skladby ze Septimy.