Nookie: "Šlo mi jen o to, aby se Leps otočil." (říjen 2016)

Kde se vzal nápad zúčastnit se soutěže Hlas?

Seběhlo se to tak, že se v mém okolí sešlo více lidí, kteří mi neustále opakovali, ať se zkusím přihlásit. Moji přátelé, skupina, ve které hraju, Slot, mě doslova odvedli za ruku na casting a dávali pozor, abych z něj neutekla. Výběr byl dlouhý a únavný, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Původně jsem chtěla zazpívat nějakou neutrální píseň, ale zpívala jsem jí přesně tři vteřiny. Pravděpodobně mě poznali a poprosili mě, abych se nepřetvařovala, abych ukázala všechno, co ve mě je. Tak jsem zazpívala silnou píseň a to už mi řekli, že jdu dál. A když jsem si uvědomila, na jakém zvláštním místě jsem se to ocitla, tak jsem se začala bláznivě radovat.

Nakolik se cítíte připravená v show experimentovat?

Šla jsem k Grigoriji Lepsovi, protože on nikoho nesvazuje. V této fázi se cítím svobodná - sama si vybírám, co budu zpívat a v čem půjdu na scénu. Nemám vymezené žádné hranice, a když se podíváte na fotografie, ne vždy mě na nich poznáte. V této fázi chci být sama sebou. Nejsem tu, abych bavila národ, i když ho ráda povzbudím v kladném smyslu slova. Tím míň si ale nehodlám oblékat plesové šaty, jak mi při výběru doporučil Leps.

Udivilo vás, že se otočili všichni čtyři členové poroty?

Měla jsem jediný cíl - aby se otočil Leps, nad ničím jiným jsem nepřemýšlela. Celý den koučové poslouchali přeslazené písně, a bála jsem se, že je svou písní nebudu schopná probudit.

Co byste dělala, kdyby si vás Leps nevybral?

Nedívala jsem se, proto jsem ani nepřemýšlela nad tím, co by kdyby. Nechystám se stát částí toho absurda, nehodlám se naladit na vlnu ostatních. Zůstávám sama sebou, proto nemá cenu nad tím dumat.

Jak se stavíte k negativním komentářům na vaši adresu? Na sítí probíhají divoká hodnocení vašeho vystoupení...

Nečtu je, ale umím si představit, co se děje. Nechci tím ztrácet čas ani emoce, lidi se sami rozhodnou, jestli jim stojí za to se hádat. To je jejich problém.

Jste úspěšná rocková interpretka, je vám tento projekt skutečně zapotřebí?

Nebudu skromná, moje účast má osvětový cíl. Všude na světě je rocková hudba součástí mainstreamu, zatímco u nás je totálně nepochopená a lidé se jí bojí. Je potřeba, aby se na to lidé podívali jinýma očima.

Proč jste se rozhodla zpívat alternativní hudbu?

S rockem se narodíte, je to přirozené. A i můj hlas, tembr, s jakou manýrou mluvím, jak zpívám - to je taktéž vrozené. A že zrovna alternativní rock - prostě se to tak seběhlo, zaneslo mě to k němu, i když to klidně mohlo být jinak, ale pravděpodobně ze stejného proudu. V patnácti letech jsem poprvé začla tušit, že tohle jsem já. Máma se s tím smířila a podpořila mě.

Vystupujete pod jménem Nookie. Proč jste se rozhodla pro toto jméno?

To už bylo moc dávno a nikdo si to vlastně ani pořádně nepamatuje, prostě jsem ho přijala za vlastní. V Slot bylo zvykem, že každý měl svojí přezdívku, mělo to návaznost na fóra na internetu. Když jsem přišla do skupiny, neměla jsem žádný pseudonym, a tak jsem se stala Nookie.

Proč jste se vydala na sólovou dráhu?

Mám v sobě spoustu emocí, pocitů, světonázorů, které se do Slot nehodí. Když jsem do skupiny přišla, už dva roky fungovala, měla zformovaný koncept. Já jsem samostatná tvůrčí osobnost a chtěla jsem se o své myšlenky podělit.

O vašem osobním životě nejsou žádné informace. Máte přítele?

O těhle věcech nemluvím. Proto se tomu přece říká "osobní život".

Nemyslíte, že vaše tajuplnost vyvolá ještě více drbů?

Upřímně řečeno, doteď tento problém nenastal, pak se uvidí. Nechci, aby ke mě lidé pronikali a poznávali se ve mě, protože to není možné.

Před pár lety jste byla napadena. Skončila jste v nemocnici se zraněním krku a brzy se vrátila na scénu. Jak tato událost skončila pro toho, kdo vás napadl?

Diagnostikovali mu schizofrenii, v současnosti je v psychiatrické léčebně. Při vyšetřování se našli některé maily, které mi posílal. Když mi ty dopisy začaly chodit, nevěnovala jsem jim pozornost, házela jsem je do spamu. Před tím incidentem mi fanoušek poslal screenshot, ve kterém mě varoval, že se mě někdo pokouší dostat. Někdo ze skupiny si toho všiml, ale zasmáli jsme se tomu a nevěnovali jsme tomu pozornost. Jak potom vyšlo najevo, psal mi 10 - 20 vzkazů denně. A v některých byla slova: "Sejdeme se v příštím životě."

Jak vás ta situace ovlivnila?

Je to zvláštní, ale nenajala jsem si žádného bodyguarda. Klesl mi pud sebezáchovy, mnohého jsem se přestala bát. Můžu teď lidem říkat drsnou pravdu, například. Po té události jsem napsala druhé sólové album, na které jsem pyšná. Takže to na mě zapůsobilo spíše pozitivně. Ale moji blízcí začali dbát na to, aby mi vždycky někdo z nich byl nablízku.